čtvrtek 23. května 2013

Jak se mi dařilo posledních několik týdnů :)

Ahoj holky! :)

Asi jste si všimly, že za poslední dobu opravdu nemám zapotřebí o sobě sdílet jakkékoli informace :D Na druhou stranu ale vaše blogy čtu, přestože jen málokdy komentuju...snad mi to odpustíte :))


Rozhodla jsem se napsat, jak se mi daří...nedělám to ani tak kvůli sobě jako kvůli holkám, které můj blog četly a byly či jsou ve stejné situaci jako jsem byla já - diagnóza: mentální anorexie...Chci, abyste věděly, že anorexii je porazitelná! Několikrát jsem četla a slyšela, že se z anorexie dostanete až za několik let nebo, že je to nemoc, kterou máte do konce života...Nevím, co bude za měsíc nebo za dva, každopádně za sebe můžu říct, že se cítím jako bych ji (téměř) neměla...do mého života už ani zdaleka nezasahuje v takové míře jako před několika měsíci. Nenechte anorexii kecat do vašeho života :) Dostane jen tolik prostoru, kolik jí samy dáte!!!

V mém životě se změnila taková spousta věcí, že asi ani nebudu schopna všechny vyjmenovat...ještě jsem ani nezačala a už vím, že si na všechny ani nevzpomenu :D

V průběhu doby, kdy jsem tady nebyla jsem pokračovala ve svých terapiích - u psychiatra, psycholožky i nutriční...někdy intenzivněji jindy méně...každopádně ke všem třem ještě docházím :) A zřejmě nějakou dobu ještě budu:) Každopádně tohle jsou změny na které jem si vzpomněla :))):
  • přibrala jsem spoustu kil :D a mám téměř nebo možná už normální váhu :)) Nevím to jistě, protože jsem se poslední dny nevážila :)
  • jsem šťastná
  • jím co chci, jím kdy chci. Ano. Stane se, že se přejím, ale už to zdaleka tak neprožívám. Uvědomila jsem si, že je to logický následek veškerého toho strádání:) Nedělám si z toho těžkou hlavu.
  • líbím se sama sobě víc než, když jsem měla tu šílenou podváhu
  • nepočítám kalorie, naslouchám svému tělu...když mám hlad, tak se najím. A když mi to nestačí, tak si přidám :D A když chci, tak si přidám ještě jednou :D
  • jsem mnohem veselejší, společenštější než tomu bylo, jsem vyrovnanější...méně důležité věci méně prožívám
  • mám mnohem více síly
  • málokdy se stane, že by mi byla zima (když teda zrovna nejdu ven ve svetru při 11 stupních jako dneska :DDD )
  • mám ze všech svých pokroků ohromnou radost :), stejně tak jako ji mají i všichni mí blízcí a lidé, kteří mi pomáhají zpátky do normálního života:)
Pravda je ta, že jak fyzický tak psychický stav, ve kterém jsem teď je naprosto nesrovnatelný s tím, v jakém jsem byla před několika měsíci:) Když si vzpomenu na to, jaká jsem byla ubohá troska(!!!!)...nerada o sobě píšu tak hnusně, ale ono to hnusné bylo...je mi z toho docela smutno. Na druhou stranu vím, že takhle už znovu žít nechci!!!!! :)

Mějte se krásně! A užívejte si nádherného jara!!!! :)